Nové hrady a okolí

Novohradsko a okolí

Oblast charakterizovaná svou dominantou - Novohradskými horami. Vrcholky Novohradských hor přerůstající 1000 m n.m vystupují před našimi zraky již z dalekých pohledů Třeboňské pánve. Příroda plná hustých hraničních hvozdů a sítí potůčků patří k jedné z nejzachovalejších částí přírody v České republice. Díky čerstvému větru vanoucímu do naší oblasti přímo z Alp se vyznačuje místní klima vhodným pro lidi trpící dýchacími potížemi.

Díky této skutečnosti, bylo Novohradsko považováno za léčebnou oblast. O tom svědčí i existence bývalých lázeňských oblastí jako je Hojná a Dobrá Voda, Tereziiny lázničky v dnes stále udržovaném a zušlechťovaném parku Tereziino údolí. Pro svůj význam nedotčené přírody a krajinářského parku proto Tereziino údolí nese i titulek národní přírodní památka. V Tereziině údolí pak najdeme i několik charakteristických objektů - bývalé klimatické lázně, dnes Tereziiny lázničky, které opět oživují svou léčebnou tradici. Dále pak další penzion Hamr , Švýcarský dům a torzo Modrého domu tvoří architektonické doplňky tvořící již staletí klidnou pohodu parku.

Nejen Tereziino údolí, ale i Žofínský a Hojnovodský prales, jedny z nejstarších pralesů, ale také Červené blato tvoří významné přírodní úkazy jihočeského pohraničí. Rakouské pohraničí navazující na oblast Novohradských hor se pak může pyšnit i mnohými kamennými útvary Blockhaide nebo nedotčenou přírodou v nivě řeky Lužnice. Taktéž rakouské pohraničí využívá své zdravé klima k léčebným účelům. Stejně tak jako v Novohradských horách na české straně, existují i lázeňské oblasti na straně rakouské - Moorbad Harbach

Novohradské hory jsou ideálním místem pro aktivní trávení volného času. Krajina je zde mírně zvlněná a tak jsou Novohradské hory vhodné zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku. V zimě je možné využít nově vznikajících běžeckých tras (zatím nejsou pravidelně udržovány). Pro sjezdové lyžování je však vhodnější využívat služeb rakouských sjezdovek v Karlstiftu a Harmannschlagu.

Nedotčená příroda je v Novohradských horách zachována zejména díky absenci průmyslu. Většina pracovních příležitosti na Novohradsku je směřována do lesnictví a zemědělství. Dalšími významnými odvětvími je pak výrobna dobré vody, která taktéž využívá přírodního bohatství oblasti.

Nově se na Novohradsku začíná rozvíjet vysoké školství, věda, výzkum a to zejména aktivitám provozovaným v Akademickém a univerzitním centru Nové Hrady. Na tradici lázeňství pak navazují aktivity wellness služeb v Buquoyské rezidenci a Lázničkách a nově i v solném centru v rakouském Gmündu.

Novohradské hory však nejsou jen lesy, louky, houby a borůvky. Novohradské hory jsou i lidé kteří zde žijí a o své okolí se starají. Právě lidé zde udržují své kulturní a společenské tradice. Proto tu snad v každé vísce najdeme vystrojené májky, oslavíme Masopust, ale najdeme zde i další i novodobější tradice, koncerty i lidové veselice a jarmarky.

Město Nové Hrady

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o novohradském hradu je datována 21. května 1279. Počátkem 14. století patřily Nové Hrady, uváděné již roku 1284 jako město, pánům z Landštejna. Ti je pak 18. srpna 1359 prodali bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Ve 2. polovině 14. století bylo město opevněno hradbami a zdejším měšťanům se dostalo obdobných práv a výsad, jakým se těšili obyvatelé královských měst

Po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešly Nové Hrady spolu s dalším rožmberským majetkem na Jana Jiřího ze Švamberka. Tento rod ovšem zdejší panství držel pouze do roku 1620, kdy se Petr za Švamberka přidal na stranu vzbouřivších se stavů a po porážce povstání mu byl majetek zabaven. Významná kapitola v historii města a celého Novohradska se začala psát 6. února 1620, kdy císař Ferdinand II. věnoval panství jako splátku dluhu Karlu Bonaventurovi Buquoy, Rod Buquoy pak držel novohradské panství 325 let až do roku 1945 a zanechal zde mnoho významných stavebních, uměleckých i přírodních památek. Celá oblast dostala mocný impuls k rozvoji zejména zakládáním sklářských hutí, které na přelomu 18. a 19. století dosáhly evropského věhlasu hlavně výrobou hyalithu - černého a červeného skla, nepropouštějícího světlo, jehož vynález se připisuje hraběti Jiřímu Buquoy.

Dnešní Nové Hrady jsou rozvíjejícím se městem, zejména pak v oblasti cestovního ruchu, wellness, lázeňství , vědy a výzkumu. Návštěvníky města lákají zejména zpřístupněné historické objekty, nedotčená příroda v okolí města a podmínky vhodné pro cykloturistiku a turistiku a pak samozřejmě wellness hotel Rezidence.

Dojezdové vzdálenosti

Oblast Novohradska leží na důležité železniční tepně - trati České Budějovice - České Velenice. Tato v regionu nejvýznamnější železniční trať je v současné době rekonstruována a elektrizována. Z Českých Velenic je pak tato trať napojena na rakouské dráhy a to na trať ne směru na Vídeň. Z Gmundu je pak dále možné využívat i místní regionální úzkokolejnou železnici, která spojuje města v rakouském příhraničí.

Dostupnost dalších vzdálenějších center je tedy posuzována ze středu popisované oblasti - tedy z Nových Hradů.