Tvrz Cuknštejn

Jihozápadně od Nových Hradů stojí tvrz Cuknštejn, z větší části v původní podobě. Stojí na vyvýšenině nad romantickým přírodním parkem Tereziino údolí.
Tvrz patří k nejzachovalejším a nejzajímavějším památkám svého druhu v jižních Čechách.

 

Průčelí tvrze s pilíři po stranách a nepravidelně rozloženými okny ukazuje starý ráz. Uprostřed něho je stará gotická brána, na níž jsou dosud patrné důkazy toho, že se tu kdysi spouštěl most přes příkop; ale most ani příkop už tu dávno nejsou. V průjezdu je druhá gotická brána, která nedosahuje až k zemi - zdá se, že zde bylo hodně země vybráno, když se zasypával příkop, aby se dosáhlo rovné cesty do dvora. Za druhou bránou jsou otvory k prostrčení klády - byla tu tedy také vrata, jako v první bráně.

Průjezdem přijdeme do čtvercového dvora, který má ráz doby Vladislavské, patrný například podle malých, kameny obložených oken a dvojích dveří se zachovanými kamennými portály. Vpravo a vlevo vedou schody na kamenné pavlače a pavlač setáhne také v celé straně nad přůjezdem . V severozápadním rohu stojí hrubá osmiboká věž s vysokou, původně šindelovou střechou. Tvrz je ze tří stran obehnaná kamennou hradbou, ze čtvrté bývala chráněna příkopem.

Tvrz Cuknštejn, menší než panské hrady, ale prostornější a úpravnější než věžovaté tvrze 14. století, je vzácně dochovaným příkladem staročeského sídla, které naznačuje přechod od tvrzí k pozdějším zámkům.

Stavební charakter tvrze i písemné památky svědčí o tom, že jej postavili ke sklonku 15. století vladykové z Michnic na pozemcích své tvrze Světví. Tu držel v roce 1488 Vilém z Michnic. Tehdy Cuknštejn snad ještě nestál, ale jistě byl postaven již roku 1491, kdy se Vilém psal "seděním na Cukenšteině". Vilémův strýc Oldřich Pouzar z Michnic, který přejal po jeho smrti roku 1496 všechny jeho statky, držel potom tvrz Cuknštejn s poplužním dvorem, mlýnem a vsí, vsi Světví, Kropšlák, Krncov, Konracšlák, dvůr a ves Michnice, dvůr Valtyhuf (mezi Michnicí a Rožmitálem), ves Klení s podacím, tvrz Svébohy, dvůr a ves v Třičměřích, Vesci, Pěčíně, ve Velikém Třebci dvory kmecí, vesnice Lniště a Římov, dvůr a ves Sedlec, dvory kmecí v Otěvěku, Strachovicích, Tmelnici a Kočíně. K tomu vyženil Nalžov, kde povznesl stříbrné doly a koupil zboží Olešnické. Býval úředníkem na Pražském hradě, kde dal po požáru roku 1543 zhotovit zvon do chrámu sv. Víta a jiný zvon do kostela p. Marie před Týnem. Býval často na sněmech a různých veřejných jednáních a zemřel roku 1545 na Hradčanech, kde je také v chrámu sv. Víta pochován.

Jeho synové rozdělili se dne 15. září 1549 takto: Svojše dostal Cuknštejn, Svébohy a Olbramov, Jindřich zdědil Žumberk, Chvalkov a Michnice, Vok Jošt dostal Olešnici a Jan zboží Nalžovské.

Na Cuknštejně se pak vystřídalo ještě několik majitelů. Roku 1588 Cuknštejn držel Pavel Boubínský z Újezda s manželkou Kateřinou z Malovic. Roku 1597 byla tvrz majetkem Jiříka Káby z Rybňan. Ten se za válek od roku 1618 uchýlil s manželkou a sedmi dětmi do města Třeboně, kde roku 1620 zemřel. Jeho vypleněný statek byl toho roku zabrán císařem a darován rodině generála Buquoy, v jejímž majetku zůstal až do roku 1945.