Zámek v Nových Hradech

Zámek v Nových Hradech je součástí skupinky aristokratických sídel, jež byly budovány na novohradském panství v průběhu vlády šlechtického rodu Buquoy.
S tímto rodem byla historie zdejšího kraje spjata po 325 let.

 

Ještě před příchodem Buquoyů byl na východní straně náměstí postaven „panský dům", ve kterém od roku 1573 pobývali při svých návštěvách nových Hradů páni z Rožmberka. Protože středověký hrad ani po provedených adaptacích nevyhovoval potřebám a nárokům nových majitelů panství, rozhodla se Marie Magdalena Buquoyová přebudovat v letech 1634 - 35 právě tento panský dům. Nakonec z něho vznikla prostorná rezidence, která se stala buquoyským rodinným sídlem až do roku 1810.

Začátkem 19. století byla na tehdejším východním okraji města zahájena stavba zámku, který měl nahradit již zastaralé a nevyhovující sídlo. Byl postaven podle plánů hlavního architekta Franze Werschafelda v empírovém stylu podle francouzského vzoru. Zámek tvoří trojkřídlý dvoupatrový podkovovitý komplex, ke kterému jsou na obou bocích připojeny krytým průjezdem přístavky. Budova je hlavním průčelím orientována k jihu, je dělena jedenácti okenními osami. V prvém patře je terasa, na níž vede otevřené kamenné schodiště. Mnohem bohatší severní strana s dvouramenným schodištěm a balustrádou je obrácena do navazujícího zámeckého parku.

Z vnitřního vybavení zámku se do dnešní doby zachovala dispozice Zrcadlového sálu, zámeckého divadla s hledištěm pro 230 osob a zejména Modrého pavilonu, velkého okrouhlého prostoru o průměru 10 metrů, který prostupuje prvním i druhým patrem. Úprava stěn i stropu této místnosti látkovými tapetami s modrobílými pruhy vyvolává dojem vojenského stanu.

Zámek byl v době svého vzniku velmi dovedně zakomponován do přírodního okolí. Z jižní stany na něj navazovala tzv. Jánská louka, která byla později rozdělena silnicí a autobusovým nádražím. Severní průčelí je obráceno do rozsáhlého zámeckého parku s jezírkem.

Během další doby zámek nedoznal žádných výraznějších vnějších stavebních úprav, vyjma stavby účelových moderních pavilonů na severní straně areálu, jenž byly podřezeny funkčnímu využití stavby. Po zestátnění v roce 1945 byla na zámku nejdříve dětská ubytovna a později střední zemedělská škola, nyní v zámku sídlí Akademie věd.