Mýtiny

Ves v nadmořské výšce 556 m n.m. patřila k nejstarším osídleným místům Novohradska, první zmínka o ní pochází z roku 1360 (Crophslog). Od 17. století patřila k Buquoyskému panství. Rozkládala se zcela pravidelně podél Přední a Zadní cesty a potoka v délce téměř 1 kilometru a v roce 1921 zde žilo v 66 domech 404 obyvatel, z toho bylo 51 Čechů a 344 Němců. Obec zanikla v roce 1980.

 

Dnes zbylo z Mýtin jen pár zdí. Dochována zůstala mimo jiné kaple, postavená roku 1903 v novorománském slohu. Od roku 2003 je na dobu 20 let pronajata občanskému sdružení Neocastri, které se rozhodlo ji zachránit. V současné době je bez lucerny v důsledku zhroucení krovu, který však je již opraven a dále byla postupně osazena také nová okna a dveře. Má netradiční postavení oltáře, který směřuje na jihozápad. Poblíž kaple jsou zřetelné zbytky bývalé kovárny. Na potoku pod ní, asi sto metrů po proudu se dochoval téměř nepoškozený klenutý kamenný mostek. Kromě toho lze v okolí nalézt několik dochovalých sklepů. Na západní straně zaniklé obce stojí za zmínku napůl zřícená zemědělská usedlost, která byla provizorně zastřešena a je využívána jako skautské tábořiště.