MENU

Pěší výlety v okolí

PĚŠÍ VÝLETY V OKOLÍ

 

Okolí hotelu je pro milovníky pěší turistiky jako stvořené. Můžete se vydat do města za unikátními památkami, nebo zvolit výlety do okolní okouzlující přírody. Pro zpestření si u nás na recepci můžete zapůjčit hole na Nordic walking. V létě si navíc můžete objednat průvodce, který se s vámi vypraví do Terčina údolí, k Příhraničnímu rybníku nebo do Buquoyské hrobky. Stačí se informovat u nás na recepci

TERČINO ÚDOLÍ

Terčino údolí patří díky své poloze a výjimečným klimatickým podmínkám určitě k místu, které byste v rámci své návštěvy Novohradska neměli opomenout. Zpestřete si procházku tímto krásným údolím na nově vybudovaném přírodním Kneippovacím chodníku, který nabízí přirozenou reflexní masáž plosek nohou.

Terezino údolí, které je národní přírodní památkou, leží jihozápadně od městečka Nové Hrady v bezprostřední blízkosti osady Údolí, v nadmořské výšce asi 500- 550 m. Kromě vlastního parku je do území zahrnuta i významná kulturní památka - středověká tvrz Cuknštejn (viz. info níže).

 

ZEVLŮV MLÝN

Od roku 2017 mají Nové Hrady další místo, které poskytne návštěvníkům zajímavý zážitek. V roce 2012 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce a po pěti letech se veřejnosti otevřel Zevlův mlýn. Kromě stavební rekonstrukce budov mlýna a úprav jeho nejbližšího okolí bylo obnoveno a zprovozněno mlecí zařízení, které mají svůj původ na přelomu 19. s 20. století. Mlýn tak dnes mele zcela totožně, jak mlel před více než 100 lety.

Veřejnosti je mlýn v letním období otevřen v rámci komentovaných prohlídek. Součástí expozice je též volně přístupná výstava unikátní zemědělské techniky, používané na začátku 20. století. Nejen děti pak potěší i pohled na některé druhy hospodářských zvířat. 

V prostorách mlýna najdete i stánek s nabídkou teplých pokrmů z grilu, piva, nealko nápojů či točené zmrzliny a můžete ochutnat i pivo z místního minipivovaru.

Více info a otvírací dobu najdete ZDE

 

NAUČNÁ STEZKA NOVOHRADSKÉ PŘÍHRANIČNÍ RYBNÍKY

Z Nových Hradů se můžete vydat na krásnou procházku po naučné stezce s pěti informačními panely. Délka trasy je 4km v jednom směru, celkem tedy 8km, a můžete si jí prodloužit ještě o další 2 km, které vedou k dalším rybníkům na hranicích. Stezka je nenáročná, užijí si jí tak nejen pěší, ale i cyklisté, rodiny s kočárky nebo senioři. 

Stezka začíná u autobusového nádraží (úvodní panel), pokračuje po červené tur. značce k Zevlovu mlýnu, dále vlevo po lávce po cestě kolem Zevlova rybníka až do Mordovky na křižovatku, odsud vpravo po býv. signálce. Vlevo od signálky můžete navštívit "ukryté" rybníky v lese (Kamenný, Přesličkový a Hejškův). Stezka končí u Veverského rybníka.

Více informací najdete ZDE

 

SKANZEN OCHRANY STÁTNÍ HRANICE A ŽELEZNÉ OPONY 

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady - Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech.

Expozice poskytuje zajímavé informace o vývoji ochrany hranic od nejstarších dob až po vstup České republiky do schengenského prostoru EU. Větší část expozice je zaměřena na ochranu státní hranice v období tzv. studené války.

Poblíž hraničního přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck se nachází také hraniční kameny, které vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Dlouho nebylo zvykem, aby byla hranice vůbec nějak vyznačená, teprve při postupném osidlování pohraničních oblastí začala být označována vysekanými / vyřezanými pruhy kůry na stromech. Značení se postupně zdokonalovalo, přes kříže nebo znamení kalicha k vyřezávaným či malovaným znakům panství / zemí, ať už na stromech nebo vytesanými do kamenů.

Provoz skanzenu zajišťuje Kulturní a informační centrum Nové Hrady.

 

GOTICKÝ HRAD V NOVÝCH HRADECH

Byl několikrát vypálen, jednou v něm explodoval střelný prach a hrad dokonce postihlo i zemětřesení, tj. pohroma která se v tomto regionu vyskytuje velice vzácně. Po všech těchto nemilých záležitostech museli majitelé panství (od roku 1359 Rožmberkové a od roku 1620 Buquoyové) tento hrad několikrát přestavovat. Jak je vidět, zvládli to docela dobře, ale přesto Buquoyové sídlili raději jinde, především v Rožmberku a v nově vybudovaném zámku na opačné straně města Nové Hrady. Proto jsou zpřístupněné interiéry tohoto starého hradu zařízeny jen prostě.

 

KOSTEL SVATÉHO PETRA A PAVLA

První zmínky o farním kostele v Nových Hradech (CB) pochází z roku 1824. Současná gotická podoba kostela pochází z roku 1590 kdy byl kostel znovu obnoven po devastaci během Husitských válek. V roce 1620 byla věž zasažena bleskem a během rekonstrukce byla navýšena o jedno patro a zakončena renesanční lucernou. V roce 1726 dostal věž barokní cibulovitou báň. V roce 1677 byl v Nových Hradech založen klášter řádu Servitů. Stavba kláštera přinesla kostelu další stavební změny.

 

ZÁMEK WEITRA

Hadmarovým nástupcem se stává jeho syn Jindřich II. von Kuenring a ten je r. 1228 jmenován vévodou Leopoldem VI. rakouský maršálkem. Jindřich V. von Kuenring se v rozepřích mezi králem Přemyslem Otakarem II a Rudolfem Habsburským přiklání na stranu Otakara II. a díky tomu je přinucen uprchnout na svůj hrad Weitra. Po porážce Otakara II r. 1278 je Weitra oblehnuta Štefanem von Maissau a následkem toho Jindřich V. pozbývá své panství, které je zabaveno králem Rudolfem I.

Takto nabytý majetek přenechává do správy svým dvěma synům (1285), s výjimkou krátkého období po r. 1295 kdy bylo panství Weitra propůjčeno Leutholdu von Kuenring. Ten se však opět proti Habsburkovi vzbouří a tak je mu propůjčený majetek zase odebrán. Weitra se poté stává majetkem koruny a je administrativně spravována purkrabími. R. 1332 je hrad a město obléháno vojsky z Čech.

 

HROBKA RODU BUQUOY V NOVÝCH HRADECH

Hlavní loď je čtvercová, překlenutá jedním polem hvězdové klenby s hruškovitě profilovanými žebry ukončenými na příporách. Boční lodě jsou sklenuty segmentově. Zdivo obvodových konstrukcí prolamuje šest oken s gotickými kružbami, zasklenými katedrálním sklem. V místě proniku střešních ploch hlavní a příčné lodě je osazena sanktusníková věžička se zvonicí. Předsíň, otevřená osově i na boční schodiště, je zaklenuta jedním polem křížové klenby. V presbytáři je pět nik, pod bočními loděmi další čtyři niky pro uložení rakví. Pod kaplí je pod úroveň terénu zapuštěna krypta, opakující v zásadě dispozici kaple. V tympanonu portálu krypty je velký znak rodu Buquoy.

V hrobce je uloženo osm rakví s ostatky příslušníků rodu:
 

  • Constance hraběnka Cappy (* 12.8.1859, U14.11.1933)

  • Philipp hrabě Cappy (* 17.10.1860, U19.3.1922)

  • Henriette hraběnka Longueval - Buquoy, roz. hraběnka Cappy (* 19.1.1857, U13.4.1929)

  • Ferdinand hrabě Longueval - Buquoy (* 14.10.1856, U27.10.1909)

  • Georg Johann Heinrich hrabě Longueval - Buquoy (* 2.8.1814, U2.10.1882)

  • Therese Sophie hraběnka Longueval - Buquoy, roz. princezna Oettingen - Vallerstein (* 6.1.1829, U27.4.1897)

  • Carl Bonaventura hrabě Longueval - Buquoy  (* 24.10.1854, U9.8.1911) 

  • Philippine hraběnka Longueval - Buquoy, roz. hraběnka Czernin von und zu Chudenitz  (* 29.11.1858, U6.8.1937)

 

KLÁŠTER BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ RODINY PANNY MARIE

Zakladatelem kláštera řádu Služebníků Panny Marie - servitů v Nových Hradech byl vnuk prvního majitele novohradského panství z rodu Buquoy - Ferdinand Buquoy. Když se účastnil vítězného tažení proti Turkům v roce 1664, byl v bitvě u Gottharda na Raabu těžce raněn. Tehdy prý učinil slib, že v případě záchrany svého života založí klášter ke cti Panny Marie. Po svém uzdravení a návratu domů slib splnil a do nově založeného kláštera povolal právě řád servitů.

Základní kapitál k založení kláštera stanovil Ferdinand na 20 tisíc zlatých. Za 16 tisíc zakoupil v Dolních Rakousích statek Weissenbach, aby servité měli na správu klášterního majetku. K tomu přidala Ferdinandova manželka Marie Markéta 4 tisíce zlatých.

 

KOŽELUŽNA

Koželužna se nachází na trase mezi novohradským náměstím a státním hradem. Budova koželužny je 2 parová, a už se zde úspěšně uskutečnily výstavy místních organizací, naučné kurzy, vernisáže, semináře a konference.

 

KOVÁRNA

Díky snaze Města Nové Hrady se podařilo zprovoznit v tomto zajímavém objektu uměleckou kovárnu, která je z velké části zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout kovářské řemeslo a v budoucnu zde bude vybavená „ selská sednice", s expozicí kovářského umění. Důležitou prací architekta, dohledem památkářů a zručností dělníků, kteří se podíleli na této opravě došlo k vytvoření „živé" technické památky.

 

BUQUOYSKÁ REZIDENCE

V roce 1636 a 1644 přikoupila hraběnka Magdalena Buquoyová od měšťanů dva sousední domy a rezidence mohla být tímto směrem rozšířena.

V 1 ½ 18. století byla rezidence dále přestavována, po určitou dobu byla též spojena s kostelem krytou dřevěnou chodbou ve výši prvního patra.

Rezidence bývala luxusně vybavena o čemž vypovídají dochované inventáře, jenž se zpravidla pořizovali při úmrtí majitelů.

V souvislosti se stavbou nového zámku, kam se mohla vrchnost již v roce 1806 nastěhovat, bylo z rezidence na zámek odvezeno veškerá použitelné vybavení a budova tak ztratila sovou rezidenční funkci. Byly sem umístěny buquoyské úřady a byty úředníků. Později zde sídlil také okresní soud. Veškeré stavební úpravy zde prováděné přizpůsobovaly budovu novému využití. Z těch nejviditelnějších byla zbořena spojovací chodba do kostela, snesena nevelká věžička a odstraněn balkon do náměstí.

V dnešní době se v prostorách bývalého městského paláce nachází náš Wellness hotel Rezidence.

 

ZÁMEK V NOVÝCH HRADECH

Ještě před příchodem Buquoyů byl na východní straně náměstí postaven „panský dům", ve kterém od roku 1573 pobývali při svých návštěvách nových Hradů páni z Rožmberka. Protože středověký hrad ani po provedených adaptacích nevyhovoval potřebám a nárokům nových majitelů panství, rozhodla se Marie Magdalena Buquoyová přebudovat v letech 1634 - 35 právě tento panský dům. Nakonec z něho vznikla prostorná rezidence, která se stala buquoyským rodinným sídlem až do roku 1810.

Začátkem 19. století byla na tehdejším východním okraji města zahájena stavba zámku, který měl nahradit již zastaralé a nevyhovující sídlo. Byl postaven podle plánů hlavního architekta Franze Werschafelda v empírovém stylu podle francouzského vzoru. Zámek tvoří trojkřídlý dvoupatrový podkovovitý komplex, ke kterému jsou na obou bocích připojeny krytým průjezdem přístavky. Budova je hlavním průčelím orientována k jihu, je dělena jedenácti okenními osami. V prvém patře je terasa, na níž vede otevřené kamenné schodiště. Mnohem bohatší severní strana s dvouramenným schodištěm a balustrádou je obrácena do navazujícího zámeckého parku.

 

TVRZ CUKNŠTEJN

Průčelí tvrze s pilíři po stranách a nepravidelně rozloženými okny ukazuje starý ráz. Uprostřed něho je stará gotická brána, na níž jsou dosud patrné důkazy toho, že se tu kdysi spouštěl most přes příkop; ale most ani příkop už tu dávno nejsou. V průjezdu je druhá gotická brána, která nedosahuje až k zemi - zdá se, že zde bylo hodně země vybráno, když se zasypával příkop, aby se dosáhlo rovné cesty do dvora. Za druhou bránou jsou otvory k prostrčení klády - byla tu tedy také vrata, jako v první bráně.

Průjezdem přijdeme do čtvercového dvora, který má ráz doby Vladislavské, patrný například podle malých, kameny obložených oken a dvojích dveří se zachovanými kamennými portály. Vpravo a vlevo vedou schody na kamenné pavlače a pavlač setáhne také v celé straně nad přůjezdem . V severozápadním rohu stojí hrubá osmiboká věž s vysokou, původně šindelovou střechou. Tvrz je ze tří stran obehnaná kamennou hradbou, ze čtvrté bývala chráněna příkopem.

DOPORUČENÉ POBYTY

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací o cookies..